Židé a Holešov
Přestože v Holešově už nežijí Židé, stále je s nimi toto město spojené. Holešov je dokonce významné poutní místo pro Židy z celého světa, a proto, že je na zdejším židovském hřbitově pochovaný rabín Šabtaj ha-Kohen, jednoduše přezdívaný Šach. Ten je totiž považovaný za tzv. cadika, mimořádně zbožného, spravedlivého člověka, o kterém se věří, že má speciální vztah s Bohem, je u něho vlivným přímluvcem a také dokáže konat zázraky (např. uzdravovat nemocné). Židé také řadí Šacha mezi 20 nejvýznamnějších učenců všech dob.
Šachův život
Šach se narodil roku 1621 v Litvě do rodiny rabína. Nejprve ho vzdělával jeho otec, poté odešel studovat do Polska. Po návratu zpět do Litvy vydal (v pouhých 24 letech) své nejvýznamnější dílo, knihu Siftej kohen (Rty knězovy), která obsahovala komentář k židovskému právu. Právě název tohoto díla dal vzniknout zkratce Šach, pod kterou je známý. Kvůli rusko-polské válce, během které byly pořádány pogromy na Židy, Šach s rodinou z Litvy uprchl. V rámci českých zemí nejprve působil krátce v Praze, poté ve Strážnici a nakonec přijal místo rabína v Holešově, které zastával od roku 1659 až do své smrti o čtyři roky později, v nedožitých 42 letech.
Pověsti
S rabínem Šachem se v Holešově pojí několik pověstí. Jedna z nich říká, že rabín věděl o tom, že brzo zemře, mrzelo ho však, že nestihne dokončit knihu, kterou měl právě rozepsanou. Než naposledy vydechl, vydal proto příkaz, aby po jeho smrti nikdo po celý rok nevstupoval do jeho pracovny. Když pozůstalí po roce pracovnu poprvé otevřeli, na stole ležela ona kniha kompletně dopsaná.
Jiná pověst vypráví, že rabín před svou smrtí žádal, aby na hřbitově zůstalo místo po jeho pravici volné pro člověka, který se o toto místo sám přihlásí. Toto přání bylo také zapsáno do městských knih, časem se na něho však zapomnělo a místo po Šachově boku zaplnil další hrob. Po 100 letech od Šachovy smrti však do Holešova přijel mladý muž z Polska, který o toto místo posledního odpočinku požádal s tím, že za pár dnů zemře. Tak se také stalo – muž zemřel ve spánku, a holešovští Židé si marně lámali hlavu s tím, kam ho pohřbít, když slíbené místo už volné nebylo. Jak však chodili po hřbitově, viděli z Šachova hrobu vyšlehnout velký plamen, který odsunul vedlejší hrob. Po Šachově pravé straně tak vznikl dostatečný prostor pro uložení ostatků tajemného muže. A kdo ten cizinec vlastně byl? Říká se, že člověk, který při studiu Kabaly přišel na to, jakými písmeny byl stvořen svět.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Kateřina Nečacká